11 Nato Ráchel políbil a hlasitě se rozplakal.
12 A když jí řekl, že je příbuzný jejího otce, že je Rebečin syn, běžela to povědět svému otci.
13 Jakmile Lában uslyšel zprávu o svém synovci Jákobovi, rozběhl se mu naproti. Objal ho, políbil a přivedl ho do svého domu. Když pak Jákob Lábanovi vyprávěl o všem, co se stalo,
14 Lában mu řekl: „Opravdu jsi má krev a tělo!“ Když pak u něj Jákob zůstal už celý měsíc,
15 Lában mu řekl: „I když jsi můj příbuzný, nebudeš přece u mě sloužit zadarmo. Řekni mi, co chceš za odměnu.“
16 (Onen Lában měl dvě dcery: starší se jmenovala Léa a mladší Ráchel.
17 Léa měla měkké oči, ale Ráchel byla nápadně krásná, překrásná dívka.)