4 Ezau mu vyběhl naproti, objal ho, padl mu kolem krku a líbal ho. Oba plakali.
5 Když potom pozvedl oči, spatřil ženy s dětmi a řekl: „Kdo je to s tebou?“ Jákob odpověděl: „To jsou děti, kterými Bůh obdaroval tvého služebníka.“
6 Mezitím se přiblížily otrokyně se svými dětmi a poklonily se.
7 Potom se přiblížila také Léa se svými dětmi a poklonily se. Nakonec se přiblížili Josef a Ráchel a i oni se poklonili.
8 Ezau se zeptal: „K čemu je celý ten průvod, který jsem potkal?“ On odpověděl: „Chtěl jsem si tě příznivě naklonit, můj pane.“
9 Ezau řekl: „Mám dostatek, bratře, nech si, co ti patří.“
10 Jákob však odpověděl: „Prosím, nikoli! Přijmi laskavě ode mě tento dar. Když vidím tvou tvář, je přívětivá jako tvář Boží.