1 Hospodin promluvil k Mojžíšovi:
2 „Přikaž synům Izraele, ať z tábora vykážou každého malomocného, každého trpícího výtokem a každého, kdo se poskvrnil při mrtvém.
3 Vykažte jak muže, tak ženu, vykažte je z tábora ven, aby neposkvrnili tábor těch, mezi nimiž přebývám já sám.“
4 Synové Izraele tak tedy učinili a vykázali je z tábora ven přesně tak, jak Hospodin pověděl Mojžíšovi.
5 Hospodin promluvil k Mojžíšovi:
6 „Mluv k synům Izraele: Když se muž nebo žena dopustí kteréhokoli hříchu vůči člověku, a tak se zpronevěří Hospodinu, takový člověk se provinil.
7 Vyzná tedy svůj hřích, jehož se dopustil, nahradí škodu v plné výši, přidá ještě pětinu navíc a odevzdá to tomu, vůči komu se provinil.
8 Kdyby po poškozeném nezůstal příbuzný, jemuž by se nahradila škoda, bude odškodnění odevzdáno Hospodinu pro kněze, a to kromě berana, jímž se za něj vykoná obřad smíření.
9 Ze všech svatých darů, které mu synové Izraele přinesou, připadne vždy obětní příspěvek knězi.
10 Všechny svaté dary patří vždy dárci, ale co kdo dá knězi, patří knězi.“
11 Hospodin promluvil k Mojžíšovi:
12 „Mluv k synům Izraele: Kdyby se od někoho odklonila manželka a byla mu nevěrná,
13 kdyby s ní spal jiný muž a kdyby s ní bez vědomí jejího manžela obcoval, takže by se v tajnosti poskvrnila beze svědků a nepřistižena, učiníte toto:
14 Zmocní-li se muže žárlivost vůči jeho manželce, ať už se skutečně poskvrnila či nikoliv,
15 přivede ji ke knězi a přinese za ni jako oběť desetinu efy ječné mouky. Nepolije ji však olejem a nepoloží na ni kadidlo, neboť je to moučná oběť žárlivosti, moučná oběť připomínky, která má poukázat na vinu.
16 Kněz ji pak vezme a postaví ji před Hospodina.
17 Kněz nabere do hliněné nádoby svatou vodu, vezme trochu prachu z podlahy Příbytku a hodí jej do té vody.
18 Když tu ženu postaví před Hospodina, rozpustí jí vlasy a do rukou jí vloží moučnou oběť připomínky, jež je moučnou obětí žárlivosti. Kněz pak bude mít v ruce hořkou vodu prokletí
19 a bude ženu zapřísahat: ‚Jestliže s tebou žádný muž nespal a neodklonila ses od svého manžela k nečistotě, buď zproštěna účinku této hořké vody prokletí.
20 Jestliže ses však od svého manžela odklonila a poskvrnila ses, když s tebou obcoval jiný muž než tvůj manžel‘ –
21 tehdy kněz bude tu ženu zapřísahat přísežnou kletbou a řekne jí – ‚pak ať tě Hospodin uprostřed tvého lidu učiní kletbou a zlořečením! Ať dopustí, aby tvůj klín zvadl a tvé lůno oteklo!
22 Ať tato hořká voda prokletí vnikne do tvých útrob, aby tvé lůno oteklo a tvůj klín zvadl!‘ A žena odpoví: ‚Amen, ať se tak stane.‘
23 Kněz pak tyto kletby napíše na pergamen a spláchne je do hořké vody.
24 Hořkou vodu prokletí dá té ženě vypít, aby se v ní obrátila v hořkost.
25 Potom kněz vezme z její ruky moučnou oběť žárlivosti, nabídne ji Hospodinu a přinese ji k oltáři.
26 Vezme z té moučné oběti do hrsti památeční díl a nechá jej dýmat na oltáři. Potom dá ženě vypít tu vodu.
27 Pokud se poskvrnila a dopustila se vůči svému manželu nevěry, voda prokletí v ní zhořkne, její lůno oteče a její klín zvadne, a tak se ta žena stane ve svém lidu kletbou.
28 Pokud se však neposkvrnila a je čistá, bude zproštěna nařčení a bude moci počít dítě.
29 Toto je zákon žárlivosti. Platí v případech, kdy se žena odklonila od svého manžela, a tak se poskvrnila,
30 nebo když se muže zmocní žárlivost vůči jeho manželce. Postaví ji před Hospodina a kněz při ní vykoná vše podle tohoto předpisu.
31 Manžel bude prost viny, žena však svou vinu ponese.“