1 Já starší milovanému Gaiovi, jehož miluji v pravdě.
2 Milovaný, modlím se, abys ve všem prospíval a byl zdráv, tak jako prospívá tvá duše.
3 [Neboť] jsem se velice zaradoval, když přicházeli bratři a vydávali svědectví o tom, že stojíš v pravdě, a o tom, jak chodíš v pravdě.
4 Nemám větší radost, než když slyším, že mé děti chodí v pravdě.
5 Milovaný, věrně činíš ve všem, co konáš pro bratry, a zvláště pro cizí.
6 Oni vydali před církví svědectví o tvé lásce. Dobře učiníš, vypravíšli je, jak je důstojno Boha.
7 Neboť pro jeho jméno se vydali na cestu a od pohanů nic nepřijímají.
8 My jsme povinni se takových ujímat, abychom se stávali spolupracovníky pro pravdu.
9 [Něco] jsem již tomu sboru napsal, ale Diotrefés, který chce být první z nich, nás nepřijímá.
10 Proto jestliže přijdu, připomenu jeho skutky, které činí, když nás pomlouvá zlými slovy, a že ani na tom nemá dost, ale sám bratry nepřijímá, a těm, kdo je chtějí přijmout, brání a vylučuje je ze sboru.
11 Milovaný, nenapodobuj zlé, ale dobré. Kdo činí dobře, je z Boha; kdo činí zle, Boha neviděl.
12 Demétriovi všichni vydali dobré svědectví, i sama pravda; i my mu vydáváme svědectví a víš, že naše svědectví je pravdivé.
13 Měl bych ti ještě mnoho co napsat, ale nechci ti psát inkoustem a perem.
14 Doufám však, že tě brzo uvidím a že budeme spolu mluvit tváří v tvář.
15 Pokoj tobě. Pozdravují tě přátelé. Pozdravuj přátele, každého zvlášť!