1 Jeli tedy nějaké povzbuzení v Kristu, jeli nějaké potěšení lásky, jeli nějaké společenství Ducha, jeli nějaký soucit a slitování,
2 naplňte mou radost a smýšlejte stejně, mějte stejnou lásku, buďte jedné duše, jednoho smýšlení,
3 nic nedělejte ze soupeření ani z ješitnosti, nýbrž v pokoře pokládejte jeden druhého za přednějšího než sebe.
4 Nevěnujte pozornost každý jen vlastním zájmům, nýbrž každý i zájmům těch druhých.
5 Mějte [tedy] v sobě to smýšlení, které bylo i v Kristu Ježíši.
6 Ačkoli byl ve způsobu Božím, nelpěl na tom, že je roven Bohu,
7 nýbrž sám sebe zmařil, vzal na sebe způsob otroka a stal se podobným lidem. A když se ukázal v podobě člověka,
8 ponížil se, stal se poslušným až k smrti, a to smrti na kříži.
9 Proto ho také Bůh povýšil nade vše a dal mu jméno, které je nad každé jméno,
10 aby se ve jménu Ježíše sklonilo každé koleno; ti, kdo jsou na nebi i na zemi i pod zemí,
11 a k slávě Boha Otce aby každý jazyk vyznal, že Ježíš Kristus je Pán.
12 Proto, moji milovaní, jako jste vždycky poslouchali, nikoli jen v mé přítomnosti, ale nyní mnohem více v mé nepřítomnosti, s bázní a chvěním uvádějte ve skutečnost svou záchranu.
13 Neboť Bůh je ten, který ve vás působí i chtění i činění podle své dobré vůle.
14 Všechno dělejte bez reptání a pochybování,
15 abyste byli bezúhonní a bezelstní, Boží děti bez poskvrny uprostřed pokolení pokřiveného a zvráceného, v němž záříte jako světla ve světě.
16 Držte pevně slovo života, abyste mi byli chloubou ke dni Kristovu, že jsem nadarmo neběžel ani se nadarmo nenamáhal.
17 Ale i kdybych byl obětován při oběti a bohoslužbě vaší víry, raduji a spoluraduji se s vámi se všemi;
18 a stejně i vy se radujte a spoluradujte se mnou.
19 Doufám v Pánu Ježíši, že vám brzo pošlu Timotea, abych i já byl dobré mysli, když se dovím, co je s vámi.
20 Nemám nikoho jiného stejně smýšlejícího, jenž by se upřímně staral o vaše dobro;
21 neboť všichni hledají svých věcí, a ne věcí Ježíše Krista.
22 Víte sami, jak se Timoteus osvědčil; vždyť se mnou sloužil evangeliu jako dítě otci.
23 Jeho tedy, doufám, ihned pošlu, jakmile uvidím, co bude se mnou.
24 Jsem přesvědčen v Pánu, že i sám brzo přijdu.
25 Považoval jsem však za nutné poslat k vám Epafrodita, svého bratra a spolupracovníka i spolubojovníka, kterého jste poslali, aby mi posloužil v tom, co potřebuji.
26 Toužil totiž po vás všech a byl znepokojen, protože jste se doslechli, že onemocněl.
27 A opravdu byl nemocen, blízko smrti. Ale Bůh se nad ním smiloval, a nejen nad ním, ale i nade mnou, abych neměl zármutek na zármutek.
28 Poslal jsem ho tedy tím ochotněji, abyste měli radost, že ho zase vidíte, a já abych byl méně zarmoucen.
29 Přijměte ho v Pánu se vší radostí a mějte takové lidi v úctě;
30 neboť pro dílo Kristovo se přiblížil až k smrti. Vlastní život dal v sázku, aby doplnil, co chybělo ve vaší službě pro mne.