1 Prvního dne týdne přišla Marie Magdalská časně ráno, ještě za tmy, ke hrobu a uviděla kámen odvalený od hrobu.
2 Běžela tedy a přišla k Šimonu Petrovi a k druhému učedníkovi, kterého měl Ježíš rád, a řekla jim: “Vzali Pána z hrobu a nevíme, kam ho položili.”
3 Petr a ten druhý učedník tedy vyšli a zamířili ke hrobu.
4 Běželi oba spolu, ale ten druhý učedník běžel napřed, rychleji než Petr, a přišel ke hrobu první.
5 Naklonil se dovnitř a uviděl tam ležet plátna, ale dovnitř nevstoupil.
6 Potom přišel také Šimon Petr, který šel za ním. Vešel do hrobu a uviděl tam ležet lněná plátna,
7 avšak šátek, který byl na Ježíšově hlavě, neležel se lněnými plátny, nýbrž byl svinut zvlášť na jednom místě.
8 Potom vstoupil i ten druhý učedník, který k hrobu přišel první; i uviděl a uvěřil.
9 Neboť ještě neznali Písmo, že musí vstát z mrtvých.
10 Učedníci pak opět odešli domů.
11 Marie stála venku před hrobem a plakala. Jak plakala, naklonila se do hrobu
12 a uviděla dva anděly v bílém rouchu sedící na místě, kde leželo Ježíšovo tělo; jednoho u hlavy a druhého u nohou.
13 A ti jí řekli: “Ženo, proč pláčeš?” Řekla jim: “Vzali mého Pána a nevím, kam ho položili.”
14 Když to řekla, otočila se dozadu a uviděla tam stát Ježíše; nevěděla však, že je to Ježíš.
15 Ježíš jí řekl: “Ženo, proč pláčeš? Koho hledáš?” Ona mu v domnění, že je to zahradník, řekla: “Pane, jestliže tys ho odnesl, řekni mi, kam jsi ho položil, a já si ho vezmu.”
16 Ježíš jí řekl: “Marie!” Ona se otočila a hebrejsky mu řekla: “Rabbuni”, což znamená "Učiteli".
17 Ježíš jí řekl: “Nedrž se mne, neboť jsem ještě nevystoupil ke [svému] Otci. Jdi k mým bratřím a řekni jim: "Vystupuji k Otci svému i k Otci vašemu, k Bohu svému i k Bohu vašemu."”
18 Marie Magdalská šla a zvěstovala učedníkům: “Viděla jsem Pána”, a oznámila jim to, co jí řekl.
19 Když byl večer téhož dne, prvního v týdnu, a učedníci byli ze strachu před Židy [shromážděni] za zavřenými dveřmi, přišel Ježíš, postavil se doprostřed a řekl jim: “Pokoj vám.”
20 Když to řekl, ukázal jim ruce a bok. I zaradovali se učedníci, když uviděli Pána.
21 [Ježíš] jim opět řekl: “Pokoj vám. Jako mne poslal Otec, i já posílám vás.”
22 Po těchto slovech na ně dechl a řekl jim: “Přijměte Ducha Svatého.
23 Komu odpustíte hříchy, tomu jsou odpuštěny, komu je zadržíte, tomu jsou zadrženy.”
24 Tomáš zvaný Didymos, jeden z Dvanácti, však nebyl s nimi, když Ježíš přišel.
25 Ostatní učedníci mu říkali: “Viděli jsme Pána.” On jim však řekl: “Pokud neuvidím stopu hřebů v jeho rukou a nevložím svůj prst na místo hřebů a svou ruku do jeho boku, neuvěřím.”
26 Po osmi dnech byli jeho učedníci opět uvnitř a Tomáš s nimi. Ježíš přišel zavřenými dveřmi. Postavil se doprostřed a řekl: “Pokoj vám.”
27 Potom řekl Tomášovi: “Vztáhni svůj prst sem a pohleď na mé ruce, vztáhni svou ruku a vlož ji do mého boku; a nebuď nevěřící, ale věřící.”
28 Tomáš mu odpověděl slovy: “Můj Pán a můj Bůh.”
29 Ježíš mu řekl: “Že jsi mne viděl, uvěřil jsi. Blahoslavení, kteří neviděli, a uvěřili.”
30 Ještě mnoho jiných znamení, která nejsou zapsána v této knize, učinil Ježíš před [svými] učedníky.
31 Tato však jsou zapsána, abyste uvěřili, že Ježíš je Mesiáš, Syn Boží, a abyste věříce měli život v jeho jménu.