21 nemá však v sobě kořen, ale je nestálý. Když pak nastane soužení nebo pronásledování pro Slovo, ihned odpadá.
22 Zasetý do trní, to je ten, kdo Slovo slyší, ale starost [tohoto] věku a svod bohatství Slovo dusí, a tak se stává neplodným.
23 Zasetý na dobrou půdu, to je ten, kdo Slovo slyší a rozumí mu; ten pak nese úrodu, jeden stonásobnou, druhý šedesátinásobnou, jiný třicetinásobnou.”
24 Předložil jim jiné podobenství: “Království Nebes je podobné člověku, který na svém poli zasel dobré semeno.
25 Zatímco lidé spali, přišel jeho nepřítel, rozesel mezi pšenici plevel a odešel.
26 Když pak osení vyrostlo a nasadilo na klas, ukázal se i plevel.
27 Přišli otroci toho hospodáře a řekli mu: "Pane, cožpak jsi nezasel na svém poli dobré semeno? Odkud se tedy vzal plevel?"