1 A stalo se, že když Ježíš dokončil tato slova, odebral se z Galileje a přišel na území Judska za Jordán.
2 Šly za ním velké zástupya on je tam uzdravil.
3 Přistoupili k němu farizeové, aby ho pokoušeli. Říkali: “Je dovoleno, aby [člověk] propustil svou ženu z jakéhokoli důvodu?”
4 On [jim] odpověděl: “Nečetli jste, že ten, který stvořil člověka, od počátku "učinil je jako muže a ženu"?
5 A řekl: "Proto člověk opustí otce i matku a přilne ke své ženě a ti dva budou jedno tělo",
6 takže již nejsou dva, ale jedno tělo. Co tedy Bůh spojil, ať člověk neodděluje!”
7 Řekli mu: “Proč tedy Mojžíš nařídil dát ženě rozlukový list a propustit [ji]?”
8 Řekl jim: “Pro tvrdost vašeho srdce vám Mojžíš dovolil propouštět vaše ženy, od počátku však tomu tak nebylo.
9 Pravím vám, že kdo by propustil svou ženu, pokud by to nebylo na základě smilstva, a oženil se s jinou, cizoloží; [a kdo by se s propuštěnou oženil, cizoloží].”
10 [Jeho] učedníci mu řekli: “Jestliže je to mezi mužem a ženou takové, je lépe se neženit.”
11 On jim řekl: “Ne všichni chápou [toto] slovo, ale jen ti, kterým je to dáno.
12 Jsou totiž eunuchové, kteří se už takto narodili z matčina lůna; a jsou eunuchové, které učinili eunuchy lidé; a jsou eunuchové, kteří se sami stali eunuchy pro království Nebes. Kdo může chápat, chápej.”
13 Tehdy k němu přinesli děti, aby na ně vložil ruce a pomodlil se; ale učedníci je pokárali.
14 Ježíš však řekl: “Nechte děti a nebraňte jim přijít ke mně, neboť takovým patří království Nebes.”
15 A vložil na ně ruce a šel odtamtud.
16 A hle, přistoupil k němu jeden člověk a řekl: “Učiteli, co dobrého mám učinit, abych obdržel věčný život?”
17 On mu řekl: “Proč se mě ptáš na dobré? Jeden je dobrý [: Bůh]. Chcešli vstoupit do života, zachovej přikázání!”
18 Řekl mu: “Která?” Ježíš řekl: “Nezavraždíš, nezcizoložíš, neukradneš, nevydáš křivé svědectví,
19 cti otce a matku, budeš milovat svého bližního jako sebe.”
20 Mladík mu řekl: “To všechno zachovávám [od svého mládí]. Co mi ještě schází?”
21 Ježíš mu řekl: “Chcešli být dokonalý, jdi, prodej svůj majeteka dej chudým, a budeš mít poklad v nebesích; pak přijď a následuj mne.”
22 Když mladík uslyšel [toto] slovo, odešel zarmoucen, neboť měl mnoho majetku.
23 Ježíš řekl svým učedníkům: “Amen, pravím vám, že bohatý do království Nebes vejde těžko.
24 Opět vám pravím, je snadnější, aby velbloud prošel uchem jehly, než aby bohatý vešel do Božího království.”
25 Když to učedníci uslyšeli, byli velice ohromeni a říkali: “Kdo tedy může být zachráněn?”
26 Ježíš na ně pohleděl a řekl jim: “U lidí je to nemožné, ale u Boha je možné všechno.”
27 Na to mu řekl Petr: “Hle, my jsme opustili všechno a vydali se za tebou. Co tedy budeme mít?”
28 Ježíš jim řekl: “Amen, pravím vám, až se Syn člověka při obnovení všech věcí posadí na trůn své slávy, usednete také vy, kteří jste mne následovali, na dvanáct trůnů a budete soudit dvanáct kmenů Izraele.
29 A každý, kdo opustil domy nebo bratry nebo sestry nebo otce nebo matku [nebo ženu] nebo děti nebo pole pro mé jméno, vezme stokrát víc a získá věčný život.
30 Mnozí první budou poslední a poslední první.”