1 Přešlo mnoho dní, když se třetího roku stalo Hospodinovo slovo k Elijášovi: Jdi, ukaž se Achabovi. Dám déšť na povrch země.
2 Elijáš šel, aby se ukázal Achabovi. V Samaří byl krutý hlad.
3 Achab si zavolal Obadjáše, který byl nad domem. Obadjáš se velmi bál Hospodina.
4 Stalo se, že když Jezábel vyhlazovala Hospodinovy proroky, Obadjáš vzal sto proroků, ukryl je po padesáti v jeskyni a zásoboval je chlebem a vodou.
5 Achab řekl Obadjášovi: Jdi v zemi ke všem pramenům vody a ke všem potokům. Snad se najde tráva, abychom zachovali koně a mezky při životě a nemuseli vyhladit žádné ze zvířat.
6 Rozdělili si zemi, aby jí procházeli. Achab šel sám jednou cestou a Obadjáš šel sám druhou cestou.
7 Když byl Obadjáš na cestě, hle, potkal ho Elijáš. Jakmile jej Obadjáš zpozoroval, padl na tvář a zeptal se: Jsi to ty, můj pane, Elijáši?