1 Achab pověděl Jezábele všechno, co Elijáš udělal, i to, jak zabil mečem všechny proroky.
2 Jezábel poslala k Elijášovi posla se slovy: Tak ať mi učiní bohové, a ještě přidají, jestliže zítra touto dobou neučiním tvou duši podobnou duši jednoho z nich.
3 Když to uviděl, vstal a šel, aby zachránil svou duši, a přišel do Beeršeby, která je v Judsku. Tam zanechal svého služebníka.
4 Sám pak šel do pustiny na den cesty. Přišel, posadil se pod jeden janovec a přál si zemřít: Už dost, Hospodine, vezmi mou duši, neboť nejsem lepší nežli moji otcové.
5 Ulehl a usnul pod janovcem. Vtom se ho dotkl anděl a řekl mu: Vstaň a pojez.
6 Podíval se a uviděl, že u hlavy má chléb upečený na žhavém uhlí a džbánek vody. Najedl se a napil a znovu ulehl.
7 Hospodinův anděl se ho dotkl zase, podruhé, a řekl: Vstaň a pojez, neboť je před tebou dlouhá cesta.