1 Satan povstal proti Izraeli a navedl Davida, aby spočítal Izrael.
2 David řekl Jóabovi a knížatům lidu: Jděte a spočítejte Izrael od Beeršeby až po Dan a přineste mi zprávu, ať vím, kolik jich je.
3 Jóab řekl: Ať Hospodin přidá ke svému lidu stokrát víc, než ho je. Což nejsou, můj pane a králi, všichni otroky mého pána? Proč to chce můj pán udělat? Proč by měla být vina na Izraeli?
4 Královo slovo však bylo vůči Jóabovi pevné. Jóab tedy vyšel, procházel celým Izraelem a vrátil se do Jeruzaléma.
5 Jóab udal Davidovi počet sečteného lidu. Všech Izraelců byl milion sto tisíc mužů tasících meč a Judejců bylo čtyři sta sedmdesát tisíc mužů tasících meč.
6 Mezi Lévijci a Benjamínci nepočítal, protože Jóabovi se královo slovo ošklivilo.
7 Ta věc byla zlá v Božích očích a ranil Izrael.
8 Nato David řekl Bohu: Velmi jsem zhřešil, že jsem to udělal. Nyní odejmi, prosím, vinu svého otroka, neboť jsem jednal velice bláznivě.
9 Hospodin promluvil ke Gádovi, Davidovu vidoucímu:
10 Jdi a promluv k Davidovi: Toto praví Hospodin: Předkládám ti tři věci. Vyber si jednu z nich, kterou ti mám udělat.
11 Gád přišel k Davidovi a řekl mu: Toto praví Hospodin: Vyber si:
12 Tři roky hladu nebo tři měsíce být ničen svými protivníky, kdy by tě stíhal meč tvých nepřátel, anebo tři dny Hospodinova meče a moru v zemi, kdy by Hospodinův anděl působil zkázu po celém území Izraele. Nyní se rozhodni, co mám odpovědět tomu, kdo mě poslal.
13 David Gádovi odpověděl: Jsem ve veliké tísni. Kéž padnu do Hospodinovy ruky, neboť jeho slitování je velké. Jenom ať nepadnu do ruky člověka.
14 Hospodin uvedl na Izrael mor a padlo z Izraele sedmdesát tisíc mužů.
15 Bůh poslal do Jeruzaléma anděla, aby ho ničil. A když ničil, Hospodin to viděl, litoval toho zla a řekl andělu, který působil zkázu: Dost. Nyní odtáhni svou ruku. A Hospodinův anděl se zastavil u humna Ornána Jebúsejského.
16 David pozvedl oči a uviděl Hospodinova anděla, jak stojí mezi zemí a nebem a v ruce má tasený meč, vztažený nad Jeruzalémem. David i starší přikrytí pytlovinou padli na svou tvář.
17 David řekl Bohu: Což jsem neřekl já, aby byl sečten lid? Já jsem zhřešil a spáchal velké zlo. Ale tyto ovce, co provedly? Hospodine, můj Bože, ať je tvá ruka proti mně a proti domu mého otce, ale na tvůj lid ať nedopadne rána.
18 Hospodinův anděl řekl Gádovi, aby řekl Davidovi: Ať David jde a postaví Hospodinu oltář na humně Ornána Jebúsejského.
19 David šel podle Gádova slova, které promluvil v Hospodinově jménu.
20 Když se Ornán obrátil, uviděl toho anděla. Jeho čtyři synové, kteří byli s ním, se skrývali. Ornán mlátil pšenici.
21 David přišel až k Ornánovi. Když se Ornán ohlédl, uviděl Davida, vyšel z humna a klaněl se Davidovi tváří k zemi.
22 David řekl Ornánovi: Dej mi místo, na kterém je humno, abych na něm mohl postavit Hospodinu oltář. Dej mi ho za plnou cenu stříbra, aby byla rána od lidu zadržena.
23 Ornán řekl Davidovi: Vezmi si to. Ať můj pán a král udělá, co je mu libo. Pohleď, dám skot pro zápalnou oběť, smyky na dříví a pšenici pro přídavnou oběť. To všechno dám.
24 Král David řekl Ornánovi: Ne! Chci to koupit za plnou cenu stříbra. Vždyť nemohu přinést Hospodinu to, co je tvé, či přinést zápalnou oběť získanou zadarmo.
25 A David dal Ornánovi za to místo šest set šekelů váhy zlata.
26 Pak tam David postavil Hospodinu oltář a přinesl zápalné a pokojné oběti. Volal k Hospodinu a on mu odpověděl ohněm z nebe, seslaným na oltář pro zápalné oběti.
27 Hospodin řekl andělovi, aby vrátil svůj meč do pochvy.
28 V oné době, když David viděl, že mu Hospodin odpověděl na humně Ornána Jebúsejského, obětoval tam.
29 Hospodinův příbytek, který udělal Mojžíš v pustině, i oltář pro zápalné oběti byl v oné době na návrší v Gibeónu.
30 Ale David nemohl jít před něj hledat Boha, protože se děsil meče Hospodinova anděla.