1 Když David přešel kousek za vrchol, hle, šel mu vstříc Síba, služebník Mefíbóšetův, s osedlaným oslím spřežením a na něm bylo dvě stě chlebů, sto sušených hroznů, sto plodů letního ovoce a měch vína.
2 Král se zeptal Síby: Na co to máš? Síba odpověděl: Osli jsou na jízdu pro královský dům, chléb a letní ovoce, aby mohli služebníci pojíst, a víno, aby se mohli napít unavení v pustině.
3 Král se dále zeptal: A kde je syn tvého pána? Síba králi odpověděl: Právě pobývá v Jeruzalémě. Řekl si totiž: Dnes mi dům izraelský vrátí království mého otce.
4 Král řekl Síbovi: Hle, tvé je všechno, co patřilo Mefíbóšetovi. Síba odpověděl: Klaním se. Kéž naleznu milost ve tvých očích, můj pane a králi.
5 Když přišel král David k Bachurímu, právě odtamtud vycházel muž z čeledi domu Saulova jménem Šimeí, syn Gérův. Šel a přitom pronášel kletby.
6 Házel kameny na Davida a na všechny otroky krále Davida, ačkoliv všechen lid a všichni hrdinové byli po jeho pravici i levici.
7 Při proklínání Šimeí volal toto: Táhni, táhni, krvelačný ničemníku.
8 Hospodin ti odplatil za všechnu krev domu Saulova, na jehož místě kraluješ. Hospodin dal království do ruky tvého syna Abšalóma. Zde jsi ve svém trápení, protože jsi krvelačný člověk.
9 Abíšaj, syn Serújin, řekl králi: Proč by měl tento mrtvý pes proklínat mého pána a krále? Půjdu a srazím mu hlavu.
10 Král odpověděl: Co je vám do mě, synové Serújini? On proklíná, protože mu Hospodin řekl: Proklínej Davida, a kdo se může ptát: Proč to děláš?
11 David řekl Abíšajovi a všem svým otrokům: Vždyť i můj syn, který vzešel z mého nitra, usiluje o můj život. Čím spíše tento Benjamínec. Nechte ho být, ať proklíná, když mu to řekl Hospodin.
12 Snad Hospodin pohlédne na mé soužení a odplatí mi za jeho dnešní kletbu.
13 David se svými muži šel dále svou cestou, zatímco Šimeí šel podél něj po svahu hory, stále proklínal a házel po něm kameny a hlínu.
14 Král a všechen lid, který byl s ním, přišel vyčerpaný k Jordánu a tam si oddechli.
15 Abšalóm i všechen lid, všichni Izraelci, přišli do Jeruzaléma; také Achítofel byl s ním.
16 Stalo se, že když Davidův přítel Chúšaj Arkijský přišel k Abšalómovi, řekl Chúšaj Abšalómovi: Ať žije král, ať žije král!
17 Abšalóm se zeptal Chúšaje: To je oddanost tvému příteli? Proč jsi nešel se svým přítelem?
18 Chúšaj Abšalómovi odpověděl: Nikoli. Koho vyvolil Hospodin a tento lid, všichni Izraelci, s tím budu, s ním zůstanu.
19 Komu jinému bych měl sloužit? Cožpak ne jeho synu? Jako jsem sloužil tvému otci, tak budu sloužit tobě.
20 Abšalóm řekl Achítofelovi: Poraďte se, co máme dělat.
21 Achítofel Abšalómovi odpověděl: Vejdi ke konkubínám svého otce, které ponechal, aby pečovaly o dům. Když celý Izrael uslyší, že ses znelíbil svému otci, posilní se ruce všech, kteří jsou s tebou.
22 Postavili Abšalómovi na střeše stan a Abšalóm vešel před očima celého Izraele ke konkubínám svého otce.
23 Rada, kterou dal Achítofel, bývala v oněch dnech, jako když se někdo doptává na Boží slovo. Tak byla vážena každá Achítofelova rada jak Davidem, tak i Abšalómem.