3 Král se zeptal: Zůstal ještě někdo z domu Saulova, abych mu prokázal Boží milosrdenství? Síba králi odpověděl: Zůstal ještě Jónatanův syn, chromý na nohy.
4 Král se ho zeptal: Kde je? Síba králi odpověděl: Je v domě Makíra, syna Amíelova, v Lódebaru.
5 Král David pro něj poslal a nechal si ho z domu Makíra, syna Amíelova, z Lódebaru přivést.
6 Když Mefíbóšet, syn Jónatana, syna Saulova, přišel k Davidovi, padl na tvář a poklonil se. David řekl: Mefíbóšete! On odpověděl: Ano, tvůj otrok.
7 David mu řekl: Neboj se! Jistě ti prokážu milosrdenství kvůli tvému otci Jónatanovi a vrátím ti všechny polnosti tvého děda Saula. Trvale budeš jíst pokrm u mého stolu.
8 Nato se Mefíbóšet poklonil a řekl: Co je tvůj otrok, že se zajímáš o mrtvého psa, jako jsem já?
9 Král zavolal Saulova služebníka Síbu a řekl mu: Všechno, co patřilo Saulovi a celému jeho domu, jsem dal vnukovi tvého pána.