10 Když půjčuješ svému bližnímu na dluh, nevcházej do jeho domu, abys vzal zástavu.
11 Stůj venku a muž, kterému půjčuješ, ať ti přinese zástavu ven.
12 Ale jestliže je to chudý člověk, nechoď spát s jeho zástavou.
13 Jistě mu zástavu po západu slunce vrať, aby ulehl ve svém plášti a žehnal ti. A tobě to bude před Hospodinem, tvým Bohem, počteno za spravedlnost.
14 Neutlačuj najatého dělníka, chudého a nuzného ze svých bratří ani příchozího, který je ve tvé zemi, ve tvých branách.
15 V týž den mu dej jeho mzdu, ať nad ní nezapadne slunce, protože je chudý a pozvedá k ní svou duši. Ať nevolá proti tobě k Hospodinu a nedopadne na tebe trest za hřích.
16 Ať nejsou usmrceni otcové za syny a synové ať nejsou usmrceni za otce. Každý ať je usmrcen za svůj hřích.