1 I poslal Jozue, syn Núnův, ze Šitímu tajně dva zvědy se slovy: Jděte, prohlédněte si tu zemi i Jericho. Šli tedy, přišli do domu prostitutky jménem Rachab a ulehli tam.
2 Tu bylo řečeno králi Jericha: Hle, teď v noci sem přišli muži ze synů Izraele, aby proslídili zemi.
3 Jerišský král tedy poslal k Rachabě se slovy: Vyveď ty příchozí, kteří vstoupili do tvého domu, protože přišli, aby proslídili celou zemi.
4 Ta žena však oba muže vzala a skryla je. Řekla: Ti muži ke mně opravdu přišli, ale nevěděla jsem, odkud jsou.
5 Za tmy, když nastal čas zavřít bránu, ti muži odešli. Nevím, kam šli. Rychle je pronásledujte; však je dostihnete.
6 Ona je pak vyvedla na střechu a ukryla je mezi snopky lnu, které měla na střeše rozprostřené.
7 A ti muži je pronásledovali jordánskou cestou k brodům. Potom, jakmile za nimi pronásledovatelé vyšli, zavřeli bránu.
8 Oni ještě ani neulehli, a ona k nim vystoupila na střechu.
9 A řekla těm mužům: Poznala jsem, že vám Hospodin dal zemi, že na nás padla hrůza z vás a že kvůli vám všichni obyvatelé země propadli malomyslnosti.
10 Vždyť jsme slyšeli, jak před vámi Hospodin nechal vyschnout vody Rákosového moře, když jste vycházeli z Egypta, a co jste udělali dvěma emorejským králům, kteří sídlili na druhé straně Jordánu, Síchonovi a Ógovi; jak jste je zasvětili zkáze.
11 Když jsme to slyšeli, naše srdce se rozplynulo a nikdo už strachem z vás ani nedýchal, protože Hospodin, váš Bůh, je Bůh nahoře na nebesích i dole na zemi.
12 Nuže, přísahejte mi, prosím, při Hospodinu, že když jsem vám prokázala milosrdenství, prokážete také vy milosrdenství domu mého otce a dáte mi spolehlivé znamení.
13 A necháte žít mého otce i matku, mé bratry i sestry a všechno, co jim patří, a vysvobodíte naše duše od smrti.
14 Nato jí ti muži odpověděli: Nechť naše duše zemře namísto vás. Pokud nevyzradíte tuto naši úmluvu a stane se, že nám Hospodin dá zemi, prokážeme ti milosrdenství a věrnost.
15 Potom je nechala sestoupit po provaze z okna, protože její dům byl v hradební zdi. Bydlela na hradbách.
16 A řekla jim: Na to pohoří jděte, ať na vás nenarazí pronásledovatelé. Ukryjete se tam na tři dny, dokud se pronásledovatelé nevrátí, a potom půjdete svou cestou.
17 Muži jí řekli: Budeme zproštěni této tvé přísahy, kterou jsi nás zapřisáhla, za této podmínky:
18 Hle, přicházíme do země. Přivážeš provázek z těchto karmínových šňůr do okna, z něhož jsi nás nechala sestoupit, a shromáždíš svého otce, matku, bratry a celý dům svého otce k sobě do domu.
19 A krev každého, kdo vyjde ze dveří tvého domu na ulici, spočine na jeho hlavě a my budeme nevinní, ale krev každého, kdo bude s tebou v domě, spočine na naší hlavě, jestliže na něho dopadne něčí ruka.
20 Jestliže však vyzradíš tuto naši úmluvu, budeme zproštěni tvé přísahy, jíž jsi nás zapřisáhla.
21 Nato řekla: Tak to bude, podle vašich slov. Propustila je a oni šli. Potom přivázala do okna karmínový provázek.
22 Tak šli, až došli na to pohoří a zůstali tam tři dny, dokud se pronásledovatelé nevrátili. Ačkoliv pronásledovatelé prohledali celou cestu, nikoho nenašli.
23 Pak se oba muži vrátili. Sestoupili z pohoří, přebrodili se, přišli k Jozuovi, synu Núnovu, a vyprávěli mu o všem, co je potkalo.
24 A řekli Jozuovi: Hospodin vydal do naší ruky celou zemi a také všichni obyvatelé té země z nás propadli malomyslnosti.