2 Dychtí po polích a uchvacují je, po domech a zabírají je; utlačují člověka i jeho dům, muže a jeho dědictví.
3 Proto Hospodin praví toto: Hle, zamýšlím proti této čeledi zlo, otrocké jho, ze kterého nevytáhnete své šíje. Nebudete chodit povýšeně, neboť to bude zlá doba.
4 V onen den pronesou o vás pořekadlo, budou hořce bědovat a říkat: Jsme zcela zničeni. Podíl mého lidu proměnil. Jak to, že mi ho odebral a mé pole rozdělil odpadlíkům?
5 Proto nebudeš mít nikoho, kdo by v Hospodinově shromáždění házel los o svůj díl.
6 Neprorokujte, prorokují, neprorokujte takové věci. Potupa nás nezasáhne.
7 Má se říkat toto, dome Jákobův? Došla Hospodinu trpělivost? Cožpak jsou toto jeho činy? Což nejsou mé záměry dobré vůči tomu, kdo žije správně?
8 Můj lid nedávno povstal jako nepřítel. Svlékáte plášť z oděvu těch, kdo bezstarostně procházejí, těch, kdo se navracejí z boje.