1 V onen den se četlo z knihy Mojžíšovy lidu a našlo se v ní napsáno, že Amónec a Moábec nesmí nikdy vejít do Božího shromáždění.
2 Protože nevyšli synům Izraele vstříc s chlebem a vodou, ale najali proti nim Bileáma, aby je proklel; ale náš Bůh změnil kletbu v požehnání.
3 Stalo se, když slyšeli zákon, že oddělili z Izraele všechen míšený lid.
4 Předtím však kněz Eljašíb, určený nad komorami Božího domu, příbuzný Tóbijáše,
5 mu zřídil velkou komoru. Předtím tam byly dávány přídavné oběti, kadidlo, nádoby, desátek z obilí, nového vína a oleje, přikázané lévitům, zpěvákům a vrátným a dávky pro kněze.
6 Při všem tom jsem nebyl v Jeruzalémě, protože ve třicátém druhém roce vlády babylonského krále Artaxerxa jsem šel ke králi. Po určitém čase jsem si od krále vyžádal dovolení odcestovat.
7 Jakmile jsem přišel do Jeruzaléma a porozuměl jsem tomu zlu, které spáchal Eljašíb pro Tóbijáše, když mu zřídil pokoj na nádvoří Božího domu,