1 Nastalo velké volání lidu a jejich žen proti jejich bratrům Judejcům.
2 Někteří říkali: Našich synů a našich dcer je mnoho. Musíme dostat obilí, abychom se najedli a zůstali naživu.
3 Jiní říkali: Dáváme do zástavy svá pole, své vinice a své domy, abychom dostali obilí v tomto hladu.
4 A jiní říkali: Na svá pole a své vinice jsme si vypůjčili peníze na královskou daň.
5 A nyní je naše tělo jako tělo našich bratrů a naši synové jsou jako jejich synové; avšak hle, my musíme nechávat podmanit své syny a své dcery za otroky a některé z našich dcer již byly podmaněny; jsme bezmocní, když naše pole a naše vinice patří jiným.
6 Když jsem uslyšel jejich úpěnlivý křik a tato slova, hrozně jsem se rozzlobil.
7 Porozmýšlel jsem o tom a vedl jsem při proti šlechticům a správcům. Řekl jsem jim: Vymáháte lichvářský úrok od svých bratrů! A svolal jsem proti nim velké shromáždění.
8 Řekl jsem jim: My, pokud jsme mohli, vykupovali jsme své bratry Judejce, prodané pohanským národům. A vy dokonce prodáváte své bratry, aby byli zase prodáni nám! Mlčeli a nenašli slov.
9 Dále jsem řekl: To, co děláte, není dobré! Cožpak nebudete žít v bázni před naším Bohem, abyste nebyli na potupu pohanským národům, našim nepřátelům?
10 Také já, moji bratři a moji služebníci jsme jim půjčovali peníze a obilí. Odpusťme jim ten úrok.
11 Vraťte jim ještě dnes jejich pole, jejich vinice, jejich olivové háje a jejich domy i úrok z peněz, obilí, nového vína a oleje, které jste jim půjčili.
12 Nato řekli: Vrátíme a nebudeme od nich nic požadovat. Učiníme tak, jak říkáš. Pak jsem svolal kněze a nechal je přísahat, že budou jednat podle tohoto slova.
13 Vytřepal jsem i záhyb svého oděvu a řekl jsem: Takto ať Bůh vytřepe z jeho domu a z jeho majetku každého, kdo nenaplní toto slovo; takto bude vytřepán a vyprázdněn. Nato celé shromáždění řeklo: Amen a chválilo Hospodina. Potom lid jednal podle tohoto slova.
14 Navíc ode dne, kdy mě král ustanovil, abych byl jejich místodržitelem v judské zemi, od dvacátého roku až do třicátého druhého roku vlády krále Artaxerxa, po dvanáct let, jsem já ani moji bratři nejedli potravu určenou pro místodržitele.
15 Dřívější místodržitelé, kteří byli přede mnou, zatěžovali lid a brali od něj potravu a víno a k tomu čtyřicet šekelů stříbra. Také jejich služebníci svévolně panují nad lidem. Ale já jsem to nedělal z bázně před Bohem.
16 Také jsem se zapojil do práce na těchto hradbách. Pole jsme nekoupili, ale všichni moji služebníci tam byli shromážděni k práci.
17 Dále u mého stolu byli Judejci a správci, sto padesát mužů, a ti, kteří k nám přišli z pohanských národů okolo nás.
18 Na jeden den bylo připravováno toto: Jeden býk a šest vybraných ovcí; také pro mě připravovali drůbež a každých deset dnů množství různých druhů vína. Přitom jsem nepožadoval potravu určenou pro místodržitele, protože služba už tak dost zatěžovala tento lid.
19 Pamatuj na mě, můj Bože, k mému dobru, na všechno, co jsem učinil pro tento lid.