1 Avšak počet synů Izraele bude jako počet mořského písku, který nemůže být změřen ani spočítán. I stane se, že místo toho, že jim bylo řečeno: Nejste můj lid, jim bude řečeno: Jste synové živého Boha.
2 Synové Judy i synové Izraele budou společně shromážděni, ustanoví si jednoho předáka a vyjdou ze země, neboť velký bude den Jizreelu.
3 Řekněte svým bratrům: Můj lide a svým sestrám: Omilostněná.
4 Veďte při se svou matkou, veďte, protože ona není mou ženou a já nejsem jejím mužem. Ať od sebe odstraní svá smilstva a znaky svého cizoložství zprostřed svých prsů.
5 Jinak ji svléknu do naha a vystavím ji, jak byla v den svého zrodu; proměním ji, že bude jako pustina, učiním ji podobnou bezvodé zemi a nechám ji zemřít žízní.
6 Ani nad jejími syny se neslituji, protože jsou to synové smilstva.
7 Protože jejich matka smilnila, nestydatě jednala ta, jež je počala. Vždyť říkala: Půjdu za svými milenci, kteří mi dávají chléb a vodu, vlnu a len, olej a nápoj.
8 Proto hle, zatarasím její cestu trním, zazdím ji zdí, aby nenašla své stezky.
9 Bude honit své milence, ale nedostihne je, bude je hledat, ale nenajde je. Pak řekne: Půjdu a navrátím se ke svému prvnímu muži, protože tehdy mi bylo lépe než nyní.
10 Neví, že já jsem jí dával obilí, nové víno i olej a rozmnožil jsem jí stříbro a zlato, které oni použili pro Baala.
11 Proto si vezmu zpět své obilí v jeho době i své nové víno v jeho určený čas; odejmu svoji vlnu a svůj len, které měly zakrývat její nahotu.
12 Nyní odhalím její hanbu před očima jejích milenců a nikdo ji nevysvobodí z mé ruky.
13 Ukončím všechny její oslavy, její každoroční svátky, její novoluní, její soboty -- všechny její určené svátky.
14 Zpustoším její révu a její fíkovníky, o nichž říkala: To je moje mzda, kterou mi dali moji milenci. Proměním je v houštinu a bude je požírat polní zvěř.
15 Navštívím ji s trestem za dny baalů, kdy jim obětovala, zdobila se svými náušnicemi a šperky, chodila za svými milenci, ale na mě zapomněla, je Hospodinův výrok.
16 Ale hle, já ji přivábím, přivedu ji do pustiny a budu mluvit k jejímu srdci.
17 Tam jí dám její vinici a údolí Akór jako bránu naděje. Tam bude povolná jako za dnů svého mládí, jako v den, kdy vyšla z egyptské země.
18 I stane se v onen den, je Hospodinův výrok, že budeš volat: Můj muži, a nebudeš už na mě volat: Můj Baale.
19 Odstraním jména baalů z jejích úst a nebudou připomínáni už svým jménem.
20 V onen den pro ně uzavřu smlouvu s polní zvěří, s nebeskými ptáky a zemskými plazy. Odstraním ze země luk, meč i válku a dám jim pobývat v bezpečí.
21 Zasnoubím si tě navěky, zasnoubím si tě spravedlností, právem, milosrdenstvím a slitováním,
22 zasnoubím si tě věrností a poznáš Hospodina.
23 I stane se v onen den, že odpovím, je Hospodinův výrok, odpovím nebesům a ona odpovědí zemi.
24 Země odpoví obilí, novému vínu a oleji a ony odpovědí Jizreelu.
25 Zaseji si ji do země a slituji se nad Lóruchámou. Řeknu Lóamímu: Ty jsi můj lid a on řekne: Můj Bože!