14 Ale k jeho velkému údivu Ježíš mlčel, nehájil se.
15 Bývalo zvykem, že místodržitel o velikonočních svátcích propouštěl jednoho vězně podle přání lidu.
16 Tehdy právě Římané měli ve vězení zvlášť pověstného zločince jménem Barabáš.
17 Když se lid toho jitra shromáždil před Pilátovým domem, zeptal se jich místodržitel: „Koho vám mám propustit – Barabáše, nebo Ježíše Krista?“
18 Věděl, že Ježíše udali velekněží, protože mu záviděli jeho popularitu.
19 V té chvíli dostal Pilát na soudcovském křesle vzkaz od své ženy: „Ruce pryč od toho nevinného člověka! Kvůli němu mne v noci pronásledovaly strašné sny.“
20 Zástupci velerady zatím přesvědčovali lid, aby žádal svobodu pro Barabáše a pro Ježíše smrt.