1-2 Náš velekněz koná svou službu v nebeském chrámu, který postavil Pán a ne člověk jako pravé místo bohoslužby. Koná ji od chvíle, kdy zaujal vysoké postavení u Boha.
3-5 Každý velekněz je ustanoven k tomu, aby obětoval dary a oběti. I Ježíš měl tuto povinnost. Ale nebyl z kněží, kteří přinášejí dary podle zákona a jejichž služba je jen stínem nebeské bohoslužby. Víme přece, že Mojžíš zhotovil na Boží příkaz svatyni přesně podle vzoru, který mu byl zjeven.
6 Kristus je však prostředníkem lepší smlouvy, která je založena na dalekosáhlejších zaslíbeních, protože mu byla svěřena vznešenější služba.
7 Kdyby stará smlouva neměla vady, nebyla by nahrazována novou.
8 Ale Bůh říká svému lidu:„Nastane den,kdy uzavřu s Izraelci a Judejci novou smlouvu.
9 Bude se lišit od té,kterou jsem uzavřel s jejich otci v den,kdy jsem je vyvedl z Egypta.Nedodrželi ji a já jsem o ně přestal dbát.
10 Toto je nová smlouva,kterou uzavřu s Izraelci,praví Pán.Napíšu své zákony do jejich myslí,takže budou vědět,co po nich žádám,aniž bych to musel říkat.A ty zákony budou vepsány v jejich srdci a oni budou toužit po tom,aby je plnili.A budu jejich Bůh a oni budou můj lid.
11 A nebude třeba,aby někdo říkal svému příteli,sousedovi nebo bratrovi: Poznávej Pána,poněvadž mne už všichni,velcí i malí, budou znát.
12 Odpustím jim jejich přestupky a na jejich hříchy ani nevzpomenu.“
13 Tím Bůh ohlašuje nové sliby a novou smlouvu místo staré, která je už nevhodná a pozbývá platnosti.