1 První knihu jsem sepsal, drahý Teofile, o všem, co Ježíš začal dělat a učit
2 až do dne, kdy byl vzat vzhůru poté, co skrze Ducha svatého dal pokyny svým vyvoleným apoštolům.
3 Těm také po svém umučení mnoha jistými důkazy prokázal, že je živý, když se jim po čtyřicet dní ukazoval a mluvil o Božím království.
4 Když se s nimi sešel, přikázal jim: „Neopouštějte Jeruzalém, ale očekávejte Otcovo zaslíbení, o kterém jste mě slyšeli mluvit.
5 Jan křtil vodou, ale vy budete brzy pokřtěni Duchem svatým.“
6 Ti, kdo s ním byli, se ho zeptali: „Pane, obnovíš už teď království Izraele?“
7 Odpověděl jim: „Není vaše věc znát časy a doby, které si Otec ponechal ve své pravomoci.
8 Přijmete ale moc Ducha svatého přicházejícího na vás a budete mými svědky v Jeruzalémě, v celém Judsku, v Samaří a až na konec světa.“
9 Po těch slovech byl před jejich zraky vzat vzhůru a zmizel jim z očí v oblaku.
10 Zatímco se upřeně dívali, jak odchází do nebe, hle, přistoupili k nim dva muži v bílém rouchu
11 a řekli jim: „Co tu stojíte a hledíte k nebi, Galilejci? Tento Ježíš, který od vás byl vzat do nebe, se vrátí právě tak, jak jste ho viděli odcházet.“
12 Tehdy se vrátili do Jeruzaléma od Olivetské hory ležící poblíž města – na vzdálenost sobotní cesty.
13 Když přišli, vystoupili do horní místnosti domu, kde pobývali: Petr, Jakub, Jan, Ondřej, Filip, Tomáš, Bartoloměj, Matouš, Jakub (syn Alfeův), Šimon Zélot a Juda (syn Jakubův).
14 Ti všichni svorně setrvávali v modlitbách společně s ženami i s Ježíšovou matkou Marií a s jeho sourozenci.
15 V té době vstal uprostřed shromážděných učedníků Petr (bylo jich tam asi sto dvacet) a řekl:
16 „Bratři, muselo se naplnit, co v Písmu Davidovými ústy předpověděl Duch svatý o Jidášovi, který na Ježíše přivedl stráže,
17 ačkoli patřil mezi nás a měl podíl na této službě.“
18 (Jidáš za své špinavé peníze získal pole. Poté, co se oběsil, roztrhl se v půli a vyhřezly mu všechny vnitřnosti.
19 Vědělo se o tom po celém Jeruzalémě, takže to pole dostalo v jejich řeči jméno Chakel-dama, totiž Krvavé pole.)
20 „V knize Žalmů je psáno: ‚Jeho příbytek ať zůstane pustý a ať v něm nikdo nebydlí‘ a dále: ‚Jeho pověření ať přijme jiný.‘
21 Jeden z těch, kdo s námi chodili po celý čas, kdy Pán Ježíš přebýval mezi námi,
22 od Janova křtu až do dne, kdy byl od nás vzat vzhůru, se proto musí stát spolu s námi svědkem jeho vzkříšení.“
23 Navrhli dva – Josefa Barnabáše, zvaného také Justus, a Matěje.
24 Potom se modlili: „Ty, Pane, znáš srdce všech lidí. Ukaž, kterého z těch dvou jsi vyvolil,
25 aby měl podíl na této službě a stal se apoštolem namísto Jidáše, který se odvrátil a odešel, kam patří.“
26 Potom losovali: los padl na Matěje, a tak byl připočten k jedenácti apoštolům.