7 Úžasem bez sebe říkali: „Hleďte, copak ti všichni, kdo tu mluví, nejsou Galilejci?
8 Jak to, že tedy každý slyšíme svou rodnou řeč?
9 Parthové, Médové, Elamité a obyvatelé Mezopotámie, Judeje i Kappadokie, Pontu a Asie,
10 Frygie i Pamfylie, Egypta i krajů Libye vedle Kyrény a příchozí z Říma, jak Židé, tak proselyté,
11 Kréťané i Arabové – slyšíme je mluvit našimi jazyky o velikých Božích věcech!“
12 Všichni žasli a nevěděli, co si o tom myslet. „Co má tohle znamenat?“ ptali se jeden druhého.
13 Někteří se ale posmívali a říkali: „Opili se novým vínem!“