31 Proto bděte a pamatujte, že jsem po tři roky dnem i nocí bez přestání v slzách napomínal jednoho každého z vás.
32 Teď vás tedy svěřuji Bohu a slovu jeho milosti, které má moc vybudovat vás a dát vám dědictví mezi všemi posvěcenými.
33 Od nikoho jsem nechtěl stříbro, zlato ani šaty.
34 Sami víte, že jsem těmato rukama vydělával na potřeby své i svých společníků.
35 Tím vším jsem vám ukázal, že máme poctivě pracovat, pomáhat slabým a pamatovat na slova Pána Ježíše, který řekl: ‚Požehnanější je dávat než dostávat.‘“
36 Po těch slovech s nimi všemi poklekl a modlil se.
37 Všichni se dali do velikého pláče, objímali Pavla a líbali ho.