21 Vírou umírající Jákob požehnal každému z Josefových synů a „poklonil se, opřen o svou hůl.“
22 Vírou se Josef, předtím než skonal, zmínil o odchodu Izraelitů z Egypta a řekl jim, jak mají naložit s jeho kostmi.
23 Vírou byl Mojžíš po narození tři měsíce ukrýván svými rodiči. Když viděli, jak je to dítě krásné, nenechali se zastrašit královým rozkazem.
24 Vírou se Mojžíš, jakmile dospěl, zřekl postavení faraonova vnuka.
25 Dal přednost útrapám Božího lidu před pomíjivým hříšným požitkem.
26 Kristova potupa mu byla dražší než všechny egyptské poklady, neboť se díval až k odplatě.
27 Vírou opustil Egypt a nedal se zastrašit královým hněvem. Vytrval, jako by viděl Neviditelného.