4 Ještě jste se v souboji s hříchem nevzepřeli až do krve.
5 Copak jste zapomněli na povzbuzení, kterým vás oslovuje jako své syny? „Hospodinovo poučení, synu, neodmítej, když tě napravuje, nezoufej.
6 Vždyť koho miluje Hospodin, toho vychovává a trestá každého, koho přijímá za syna.“
7 Když podstupujete zkoušky, je to pro vaši výchovu; Bůh se k vám chová jako k vlastním dětem. Je snad dítě, které otec netrestá?
8 Výchovou procházejí všichni; bez ní byste tedy nebyli jeho děti, leda nevlastní.
9 Když jsme si vážili svých tělesných otců, kteří nás vychovávali, neměli bychom se tím spíše poddat Otci duchů a získat život?
10 Oni nás vychovávali krátce a podle svého uvážení, on ale pro náš vlastní prospěch, abychom došli podílu na jeho svatosti.