6 ale Kristus byl jakožto Syn věrný nad svým domem. A jeho dům jsme my, pokud si udržíme tu smělou důvěru a hrdou naději.
7 Proto, jak říká Duch svatý: „Dnes, když ho uslyšíte mluvit,
8 nebuďte zatvrzelí jako tehdy při vzpouře, v den pokušení na poušti.
9 Vaši otcové mě dráždili a pokoušeli – co umím, viděli po čtyřicet let!
10 Roztrpčen tím pokolením jsem tehdy řekl: Srdce těch lidí jen stále bloudí, mé cesty vůbec neznají.
11 Rozhněván jsem tenkrát odpřisáhl: Do mého odpočinku nikdy nevkročí!“
12 Dávejte pozor, bratři, aby někdo z vás neměl zlé a nevěrné srdce, které by se odvracelo od živého Boha.