8 nebuďte zatvrzelí jako tehdy při vzpouře, v den pokušení na poušti.
9 Vaši otcové mě dráždili a pokoušeli – co umím, viděli po čtyřicet let!
10 Roztrpčen tím pokolením jsem tehdy řekl: Srdce těch lidí jen stále bloudí, mé cesty vůbec neznají.
11 Rozhněván jsem tenkrát odpřisáhl: Do mého odpočinku nikdy nevkročí!“
12 Dávejte pozor, bratři, aby někdo z vás neměl zlé a nevěrné srdce, které by se odvracelo od živého Boha.
13 Raději se navzájem denně povzbuzujte, dokud ještě platí ono „Dnes“, aby se někdo z vás nedal oklamat hříchem a zatvrdit.
14 Jsme přece Kristovými společníky – pokud si tu počáteční jistotu neochvějně udržíme až do konce.