29 Smilnila jsi tedy čím dál víc, až ses dostala k Babylonii, té zemi kramářů. Pořád jsi ale neměla ještě dost.
30 Zuřím proti tobě! praví Panovník Hospodin. Co všechno to jako nestydatá coura provádíš!
31 Rozbalila sis stánek na každém rohu a na každém plácku sis pořídila svatyňku. Narozdíl od coury si ale za to nechceš nechat zaplatit.
32 Nevěrnice! Místo svého manžela k sobě bereš cizí!
33 Všem courám se za to platí, ale svým milencům platíš ty – uplácíš je, aby za tebou chodili smilnit z celého okolí!
34 Ve svém smilstvu se tedy lišíš od coury. Lišíš se tím, že o tvé služby nikdo nestojí, a tak neplatí oni tobě, ale ty jim.
35 Proto slyš slovo Hospodinovo, ty couro!