1 „Zpívej žalozpěv nad izraelskými vládci,
2 zpívej: Kdo byla tvá matka? Lvice mezi lvy! Léhala mezi šelmami se svými lvíčaty.
3 Když odchovala jedno z nich, dravý lev se z něho stal. Trhat kořist se naučil, i lidi požíral!
4 Když o něm uslyšeli mezi národy, ulovili ho do pasti; za háky ho do Egypta odvlekli.
5 Když lvice viděla, že se nedočká, její naděje že zhynula, vzala jiné ze svých lvíčat, udělala z něj dravého lva.
6 Vykračoval si mezi šelmami, dravý lev se z něho stal. Trhat kořist se naučil, i lidi požíral!
7 Jejich pevnosti bořil a pustošil jejich města. Země i všichni, kdo žili v ní, se děsili, když řval.
8 Z národů se pak na něj vypravili, ze zemí v celém okolí. Roztáhli na něj svoji síť, ulovili ho do pasti.
9 Za háky do klece ho dovlekli, k babylonskému králi přivedli a uvrhli do vězení, aby už neznělo jeho řvaní nad izraelskými horami.
10 Tvá matka jak réva na tvé vinici zasazená byla u vody, plodná a s množstvím ratolestí dík dostatku vody.
11 Vyrostly na ní silné větve vhodné pro žezla vladařů, tyčila se vysoko nad porostem, nápadná výškou a hustou korunou.
12 Zuřivě však byla vyvrácena, k zemi sražena! Východní vítr ji vysušil, její plody byly servány, její silné větve uschly a pohltily je plameny.
13 Teď je přesazena do pouště, do země suché a vyprahlé.
14 Z jejích větví vyšlehl oheň a její plody pohltil. Nezůstala jí žádná silná větev vhodná pro žezlo vladaře. Toto je žalozpěv a je určen k truchlení.“