Ezechiel 21 B21

Proroctví proti Negevu

1 Dostal jsem slovo Hospodinovo:

2 „Synu člověčí, obrať se na jih. Kaž proti jihu a prorokuj proti lesnatému kraji v Negevu.

3 Řekni negevskému lesu: Slyš slovo Hospodinovo. Tak praví Panovník Hospodin: Hle – zažehnu v tobě oheň a ten v tobě spálí každý strom, ať zelený či suchý. Ten planoucí plamen nezhasne a ožehne všechny tváře od jihu až na sever.

4 Všichni lidé tehdy uvidí, že jsem ten neuhasitelný oheň zažehl já Hospodin.“

5 Tehdy jsem zvolal: „Ach ne, Hospodine, Pane můj! Už tak o mně říkají: ‚Vykládá jen samé hádanky.‘“

Boží meč

6 Dostal jsem slovo Hospodinovo:

7 „Synu člověčí, obrať se proti Jeruzalému. Kaž proti jeho svatyni a prorokuj proti izraelské zemi.

8 Řekni izraelské zemi: Tak praví Hospodin. Hle – jsem proti tobě! Vytasím svůj meč z pochvy a vyhladím z tebe spravedlivé i ničemné.

9 Chci vyhladit spravedlivé i ničemné, a tak vytasím svůj meč z pochvy proti všem od jihu až na sever.

10 Tehdy všichni lidé poznají, že já Hospodin jsem tasil z pochvy meč a nevrátí se zpět.

11 Vzdychej, synu člověčí. Vzdychej jim před očima jako člověk zdrcený trpkým zármutkem.

12 Až se tě zeptají: ‚Nad čím tak vzdycháš?‘ odpovíš: ‚Nad zprávou, která přichází.‘ Tehdy se v každém zastaví srdce, ochabnou všechny ruce, každý člověk ztratí dech a každé stehno bude zmáčené. Hle – už to přichází, už se to děje, praví Panovník Hospodin!“

13 Dostal jsem slovo Hospodinovo:

14 „Prorokuj, synu člověčí. Řekni – Tak praví Panovník: Meč, meč! Naostřený, jen se leskne,

15 naostřený k porážce, lesk má jako blesk! Nejásejme nad žezlem ‚mého syna‘. Ten meč se i všem stromům vysmívá.

16 Už je naleštěn a padne do dlaně, ostrý a vyleštěný meč – jen ho podat ruce katově!

17 Kvílej a křič, synu člověčí, neboť udeří na můj lid i na všechny, kdo vládnou Izraeli. Ti budou předhozeni meči a s nimi i můj lid. Bij se do hrudi nad tím neštěstím!

18 Ano, je to zkouška. Co když ale z toho směšného žezla nic nezbude? praví Panovník Hospodin.

19 Prorokuj, synu člověčí, a tleskni do dlaní: Ten meč sekne tam a sem a potřetí, meč hrozných jatek, meč vraždění! Už krouží kolem nich,

20 aby plnil srdce zděšením, aby se mnozí hroutili. Proti každé z jejich bran jsem postavil meč na jatka – ach ne, už je vyleštěn, nabroušen, aby zabíjel!

21 Rubej zprava, sekej zleva, kamkoli se podíváš.

22 Já sám budu takto tleskat do dlaní, než se můj hněv utiší! To říkám já Hospodin.“

23 Dostal jsem slovo Hospodinovo:

24 „Synu člověčí, vyznač dvě cesty, kterými půjde meč babylonského krále. Obě vyjdou ze stejné země. Vyrob ukazatel a postav ho na rozcestí před městem.

25 Vyznač směr, kterým půjde meč: do Raby Amonců anebo do Judska s opevněným Jeruzalémem.

26 Babylonský král se totiž zastaví na křižovatce, kde se obě cesty rozdělují, a bude si žádat znamení. Bude třást šípy, ptát se bůžků a věštit z vnitřností.

27 Do pravice mu padne los pro Jeruzalém. Tam má postavit beranidla, dát rozkaz k vraždění, spustit válečný pokřik, postavit beranidla proti branám, navršit násep a vybudovat val.

28 Jim to bude připadat jako mylná věštba – vždyť se mu zavázali přísahou! On je však usvědčí z jejího porušení a vezme je do zajetí.

29 Nuže, tak praví Panovník Hospodin: Sami se usvědčujete z viny! Ukazuje se, jak jste nevěrní, a všechny vaše skutky zjevují váš hřích. Sami sebe jste usvědčili, a tak budete mocí zajati.

30 Vládce Izraele, ty sprostý lotře, nadešel tvůj den, čas zúčtování s tvým zločinem!

31 Tak praví Panovník Hospodin: Strhni si turban, sejmi korunu! Nic už nebude jako dřív: Ponížení budou povýšeni a povýšení sníženi.

32 Trosky! Trosky! Způsobím trosky jako nikdy dřív, než přijde Ten, jemuž náleží soud a jehož pověřím.

33 Prorokuj, synu člověčí. Řekni: Tak praví Panovník Hospodin ohledně Amonců a jejich posměšků – Meč, meč! Je tasen, aby porážel, vyleštěn je k záhubě, lesk má jako blesk!

34 Měli o tobě falešná vidění a věštili ti lži. Onen meč dopadne sprostým lotrům na šíje – už nadešel jejich den, čas zúčtování s jejich zločinem!

35 Meči, zpět do pochvy! Na místě, kde tě vyrobili, v zemi, z níž pocházíš, tam tě odsoudím.

36 Vyliji na tebe své rozhořčení, zachvátím tě plamenem svého zuření, vydám tě do rukou lidí ukrutných, zkušených v díle záhuby.

37 Staneš se potravou pro plameny, tvá krev bude crčet po zemi, nezůstane po tobě ani památky! To říkám já Hospodin.“

kapitoly

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48