1 „Synu člověčí,“ řekl mi, „sněz, co máš před sebou. Sněz tento svitek. Potom jdi a mluv k domu Izraele.“
2 Otevřel jsem tedy ústa a on mi dal ten svitek sníst.
3 „Synu člověčí,“ řekl mi, „tímhle svitkem, který ti dávám, si nasyť žaludek, naplň si jím břicho.“ Snědl jsem jej tedy a v ústech mi chutnal sladce jako med.
4 „Synu člověčí,“ řekl mi, „jdi teď k domu Izraele a vyřiď jim má slova.
5 Nejsi přece poslán k lidu podivné řeči a těžkého jazyka, ale k domu Izraele –