7 Potom, praví Hospodin, vydám judského krále Cidkiáše, jeho dvořany i lid (totiž ty, kdo v tomto městě přežijí mor, meč a hlad) do rukou babylonského krále Nabukadnezara a do rukou jejich nepřátel, kteří pasou po jejich životě. Ten je pobije ostřím meče, bez milosti, bez lítosti, bez slitování.
8 Tomuto lidu vyřiď: Tak praví Hospodin – Hle, předkládám vám cestu života a cestu smrti.
9 Kdo zůstane v tomto městě, zahyne mečem, hladem nebo morem. Kdo ale vyjde a vzdá se Babyloňanům, kteří na vás útočí, ten přežije a zachrání si život.
10 Rozhodl jsem o tomto městě – avšak ne v dobrém, ale ve zlém, praví Hospodin. Nechám je padnout do rukou babylonského krále a ten je vypálí.
11 Judskému královskému domu pak vyřiď: Slyšte slovo Hospodinovo!
12 Tak praví Hospodin, dome Davidův: Ráno co ráno suďte spravedlivě, okrádaného zachraňujte z rukou utlačitele. Jinak můj hněv vzplane plamenem, rozhoří se a nezhasne, protože vaše skutky jsou tak zlé!
13 Hle, jsem proti tobě, Jeruzaléme, jenž na náhorní plošině trůníš dolině! praví Hospodin. Říkáte: ‚K nám se nikdo nedostane! Kdo může napadnout náš příbytek?‘