3 Když potom přestal padat liják a nepřišel ani jarní déšť, byla jsi zatvrzelá jako coura, odmítala ses zastydět.
4 A teď mi ještě říkáš: ‚Otče, od mládí jsi mě provázel!
5 Snad se nebudeš hněvat věčně? Zůstaneš navždy rozzloben?‘ Takto mluvíš, a přitom hle – pácháš zlo, jak jen dovedeš!“
6 Za dnů krále Jošiáše mi Hospodin řekl: „Vidíš, co provádí ta poběhlice Izrael? Tahá se na kdejaký vyšší kopec a pod kdejaký košatý strom, aby tam smilnila.
7 Říkal jsem si, že po všem, co provedla, se vrátí ke mně, ale nevrátila se. Viděla to její sestra, zrádkyně Juda.
8 Viděla, že jsem tu poběhlici Izrael kvůli všemu jejímu cizoložství propustil a dal jí rozlukový list. Její sestra, ta zrádkyně Juda, se toho ale nelekla a odešla smilnit i ona.
9 Svým lehkovážným smilstvem poskvrnila zem, když cizoložila s kamením a dřevem.