23 Viděl jsem zemi – hle, pustá a prázdná, vzhlédl jsem k nebi – bylo bez světla.
24 Viděl jsem hory – celé se chvěly, otřásaly se všechny pahorky.
25 Viděl jsem a hle – nikde ani člověk a všichni ptáci zmizeli.
26 Viděl jsem – a hle, sad se stal pouští, všechna města padla před Hospodinem, když vzplanul jeho hněv!
27 Tak praví Hospodin: „Z celé země zbudou sutiny, i když ji zcela nezničím.
28 A proto bude země truchlit i nebe nahoře se do tmy zahalí; co jsem řekl, totiž nevezmu zpátky, co jsem rozhodl, to nezměním.“
29 Jakmile zaslechli jezdce a lukostřelce, každé město se dalo na útěk. Do houští lezli, na skály šplhali, každé město je opuštěné, nezůstal ani človíček.