10 Zlořečený, kdo koná Hospodinovo dílo nedbale! Zlořečený, kdo zdržuje svůj meč od krve!
11 Moáb si odmalička žil v pohodlí, jak víno nad sedlinou měl svůj klid. Z nádoby do nádoby ho nikdo nepřelil, nemusel odejít do vyhnanství. A proto chutná tak jako vždy, jeho vůně se nemění.
12 Hle, přicházejí dny, praví Hospodin, kdy na něj pošlu přelévače, kteří jej vylijí, vyprázdní jeho nádoby a džbány rozbijí.
13 Moáb se bude stydět za Kemoše, jako se národ Izrael styděl za Bét-el, tu svoji ‚naději‘.
14 Na co říkáte: ‚My jsme hrdinové, muži připravení do boje‘?
15 Moáb bude zahuben, jeho města vzata útokem. Výkvět jeho mladých padne při porážce, praví Král – Hospodin zástupů se jmenuje.
16 Zkáza Moábu se přiblížila, řítí se na něj záhuba.