1 „Pojďme se vrátit k Hospodinu! On nás ranil a on uzdraví, udeřil a také ošetří.
2 Po dvou dnech nám život navrátí, třetího dne nás znovu postaví, abychom před ním mohli žít,
3 abychom Hospodina znali a znát ho chtěli stále víc. On se objeví tak jistě jako svítání, přijde k nám jako průtrž na podzim, jak jarní déšť, jenž zemi zavlaží.“
4 Co mám s tebou, Efraime, dělat? Co s tebou, Judo, udělat? Vaše láska je jako ranní mlha, jak rosa, jež zrána vyprchá!
5 Proto jsem vás otesával skrze proroky, ubíjel jsem vás svými výroky, aby mé úsudky jak světlo zářily.
6 Chci totiž lásku, nikoli oběti, poznání Boha spíš než zápaly.
7 Oni však jako Adam smlouvu zrušili, ach, jak mi byli nevěrní!
8 Gileád je město lidí zločinných, plné krvavých šlépějí.
9 Jako loupežníci číhající na lidi, takto se tlupy kněží spolčují, aby na cestě do Šechemu vraždili, aby provozovali zvrhlosti!
10 V domě Izraele vidím hroznou věc: Efraim se tam zabývá smilstvem, poskvrňuje se Izrael.
11 Ale i tebe, Judo, čeká žeň.Kdykoli úděl svého lidu obrátím,