11 Tvé rty, má nevěsto, kanou nektarem, mléko a med máš pod jazykem, libanonská vůně jak šatem halí tě.
12 Zahrada zamčená jsi, má drahá nevěsto, studnice zamčená, pramen zapečetěný.
13 Tvé údy jsou sadem jabloní granátových s rozkošným ovocem, s henou a nardem,
14 s nardem a šafránem, s puškvorcem a skořicí, se všelijakým kořením, s myrhou a aloí a nejlepšími balzámy.
15 Jsi pramen zahradní, studnice živých vod, bystřina proudící z libanonských hor!
16 Zvedni se, větříku severní, ach, jižní vánku, přijď! Prožeň se mojí zahradou, její balzámy ať zavanou. Můj milý ať přijde do své zahrady, její rozkošné ovoce ať okusí!