5 Milému svému jsem vstala otevřít, z mých rukou myrha stékala, myrha kanula z prstů mých až na rukojeť závory.
6 Milému svému jsem otevřela, můj milý však zmizel, odešel – duše mě opustila spolu s ním! Hledala jsem ho, ale nenašla, volala jsem ho, a on se neozval.
7 Našli mě strážní, co město obcházejí, surově zbili mě a zranili. Šaty z ramenou mi strhli ti strážci hradební.
8 Zapřísahám vás, dcery jeruzalémské, najdete-li mého milého, co mu povíte? Že jsem nemocná láskou!
9 Čím je tvůj miláček zvláštní, ty nejkrásnější z žen? Čím je tvůj miláček zvláštní, že nutíš nás k přísaze?
10 Můj milý září jako rubíny, vyjímá se mezi tisíci!
11 Jeho hlava je zlato nejčistší, vlnité kadeře jak černí havrani.