1 Potom mě ten anděl mluvící se mnou znovu probudil, jako se probouzí ten, kdo spí.
2 „Co vidíš?“ zeptal se mě. „Vidím svícen,“ odpověděl jsem, „celý ze zlata. Na vrcholu má mísu se sedmi kahany a k těm sedmi kahanům na vrcholu svícnu vede po sedmi hubicích.
3 A u něj stojí dvě olivy, jedna vpravo od mísy a druhá vlevo.“
4 Tehdy jsem se zeptal anděla mluvícího se mnou: „Co to znamená, pane?“
5 „Ty nevíš, co to znamená?“ řekl mi anděl mluvící se mnou. „Ne, pane,“ odpověděl jsem.
6 Řekl mi: „Toto je slovo Hospodinovo k Zerubábelovi: Ne silou ani mocí, ale mým Duchem! praví Hospodin zástupů.
7 Co jsi, ty veliká horo? Před Zerubábelem jsi rovinou! Osadí totiž vrcholový kámen za hlučného křiku: ‚Milost, milost jemu!‘“
8 Dostal jsem slovo Hospodinovo:
9 „Zerubábelovy ruce tento chrám založily a jeho ruce ho dokončí. Tehdy poznáš, že mě k vám poslal Hospodin zástupů.
10 Kdo by pohrdal dnem malých začátků? Takoví se zaradují, až uvidí ten znamenitý kámen v ruce Zerubábelově.“ „Těch sedm, to jsou oči Hospodinovy, procházející všechnu zemi.“
11 Zeptal jsem se ho: „A co znamenají ty dvě olivy vpravo a vlevo od svícnu?“
12 Zeptal jsem se znovu: „Co znamenají ty dvě olivové ratolesti, ze kterých dvěma zlatými trubicemi proudí zlatý olej?“
13 „Ty nevíš, co to znamená?“ řekl mi. „Ne, pane,“ odpověděl jsem.
14 Tehdy mi řekl: „To jsou ti dva pomazaní olejem, kteří slouží Pánu vší země.“