1 Ortel: Slovo Hospodinovo jde proti zemi Chadraku a spočine až v Damašku. (Vždyť k Hospodinu hledí všichni lidé i všechny kmeny Izraele!)
2 Přijde i k Chamátu při jeho hranicích i k Týru a Sidonu, ač jsou tak prohnaní:
3 Týr už se opevnil jako monastýr, stříbra nakupil jak prachu hromady a zlata jak bláta v ulicích.
4 Hle! Panovník ho však vyžene, jeho hradby strhne do moře a město zmizí v plamenech!
5 Spatří to Aškelon, zděsí se, Gaza se strachy roztřese a Ekron zklame jeho naděje. Gaza pak přijde o krále, Aškelon bude vylidněn,
6 v Ašdodu budou bydlet bastardi a s pýchou Filištínů skoncuji:
7 Vyrvu jim krvavé sousto z úst, ohavný pokrm ze zubů! Kdo z nich zůstanou, připadnou našemu Bohu a stanou se jedním z judských rodů; Ekron pak čeká osud Jebusejců.
8 Utábořím se při svém domě jako stráž proti těm, kdo by jej chtěli napadat. Po mém lidu už nebude šlapat tyran – teď už z nich nespustím svůj zrak!
9 Jásej vesele, Dcero sionská, dej se do zpěvu, Dcero jeruzalémská! Hle, tvůj král k tobě přichází, spravedlivý a vítězný; pokorný, sedící na oslu, na oslíku, osličím hříbátku.
10 Odstraní vozy z Efraima i koně z Jeruzaléma, válečné luky odstraní, národům řekne: Mír! Od moře k moři bude panovat, od řeky Eufrat po světa kraj.
11 Pro krev mé smlouvy s tebou propustím tvé vězně z jámy bez vody.
12 Zpátky do bezpečí! Vězňové, máte naději! Dnes oznamuji: Všechno ti dvakrát nahradím!
13 Já napnu Judu jako luk, Efraima vložím na tětivu a tvými syny, Sione, se proti Řekům oženu – budeš mi mečem hrdinů!
14 Hospodin se zjeví nad nimi a jako blesk vyrazí jeho šíp. Panovník Hospodin zatroubí na polnici a vyrazí v jižní vichřici.
15 Hospodin zástupů jim bude záštitou, takže kamení z praku podupou. Budou jíst a pít a hlučet jak po víně, budou plní jak miska ke skrápění rohů oltáře.
16 Hospodin, jejich Bůh, zachrání v onen den svůj lid jak stádo ovcí. Jak drahokamy v čelence pak zazáří v jeho zemi.
17 Jaká krása! Jaká nádhera! Mládenci jako klasy plní sil, panny jak víno kypící!