14 Onť zajisté zná slepení naše, v paměti má, že prach jsme.
15 Dnové člověka jsou jako tráva, a jako květ polní, tak kvete.
16 Jakž vítr na něj povane, anť ho není, aniž ho již více pozná místo jeho.
17 Milosrdenství pak Hospodinovo od věků až na věky nad těmi, kteříž se ho bojí, a spravedlnost jeho nad syny synů,
18 Kteříž ostříhají smlouvy jeho, a pamatují na přikázaní jeho, aby je činili.
19 Hospodin na nebesích utvrdil trůn svůj, a kralování jeho nade vším panuje.
20 Dobrořečte Hospodinu andělé jeho, kteříž jste mocní v síle, a činíte slovo jeho, poslušní jsouc hlasu slova jeho.