Žalmy 107 CSBKR

1 Oslavujte Hospodina, nebo jest dobrý, nebo na věky milosrdenství jeho.

2 Nechť o tom vypravují ti, kteříž jsou vykoupeni skrze Hospodina, jak je on vykoupil z ruky těch, kteříž je ssužovali,

3 A shromáždil je z zemí, od východu a od západu, od půlnoci i od moře.

4 Bloudili po poušti, po cestách pustých, města k přebývání nenacházejíce.

5 Hladovití a žízniví byli, až v nich svadla duše jejich.

6 Když volali k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich vytrhl je,

7 A vedl je po cestě přímé, aby přišli do města k bydlení.

8 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými,

9 Poněvadž napájí duši žíznivou, a duši hladovitou naplňuje dobrými věcmi.

10 Kteříž sedí ve tmě a v stínu smrti, sevříni jsouce bídou i železy,

11 Protože odporni byli řečem Boha silného, a radou Nejvyššího pohrdli.

12 Pročež ponížil bídou srdce jejich, padli, a nebylo pomocníka.

13 Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí je vysvobozuje.

14 Vyvodí je z temností a stínu smrti, a svazky jejich trhá.

15 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými,

16 Poněvadž láme brány měděné, a závory železné posekává.

17 Blázni pro cestu převrácenosti své, a pro nepravosti své v trápení bývají.

18 Oškliví se jim všeliký pokrm, až se i k branám smrti přibližují.

19 Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich je vysvobozuje.

20 Posílá slovo své, a uzdravuje je, a vysvobozuje je z hrobu.

21 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými,

22 A obětujíce oběti chvály, ať vypravují skutky jeho s prozpěvováním.

23 Kteří se plaví po moři na lodech, pracujíce na velikých vodách,

24 Tiť vídají skutky Hospodinovy, a divy jeho v hlubokosti.

25 Jakž jen dí, hned se strhne vítr bouřlivý, a dme vlny mořské.

26 Vznášejí se k nebi, sstupují do propasti, duše jejich v nebezpečenství rozplývá se.

27 Motají se a nakloňují jako opilý, a všecko umění jejich mizí.

28 Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich je vysvobozuje.

29 Proměňuje bouři v utišení, tak že umlkne vlnobití jejich.

30 I veselí se, že utichlo; a tak přivodí je k břehu žádostivému.

31 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými.

32 Nechť ho vyvyšují v shromáždění lidu, a v radě starců chválí jej.

33 Obrací řeky v poušť, a prameny vod v suchost,

34 Zemi úrodnou v slatinnou, pro zlost obyvatelů jejích.

35 Pustiny obrací v jezera, a zemi vyprahlou v prameny vod.

36 I osazuje na ní hladovité, aby stavěli města k bydlení.

37 Kteříž osívají pole, a dělají vinice, a shromažďují sobě užitek úrody.

38 Takť on jim žehná, že se rozmnožují velmi, a dobytka jejich neumenšuje.

39 A někdy pak umenšeni a sníženi bývají ukrutenstvím, bídou a truchlostí,

40 Když vylévá pohrdání na knížata, dopouštěje, aby bloudili po poušti bezcestné.

41 Onť vyzdvihuje nuzného z trápení, a rozmnožuje rodinu jako stádo.

42 Nechť to spatřují upřímí, a rozveselí se, ale všeliká nepravost ať zacpá ústa svá.

43 Ale kdo jest tak moudrý, aby toho šetřil, a vyrozumíval mnohému milosrdenství Hospodinovu?