1 Přednímu z kantorů na gittit, Azafovi.
2 Plésejte Bohu, síle naší, prokřikujte Bohu Jákobovu.
3 Vezměte žaltář, přidejte buben, harfu libou a loutnu.
4 Trubte trubou na novměsíce, v uložený čas, v den slavnosti naší.
5 Nebo toť jest ustavení v Izraeli, řád Boha Jákobova.
6 Na svědectví v Jozefovi vyzdvihl jej, když byl vyšel proti zemi Egyptské, kdež jsme jazyk neznámý slýchati musili.
7 Osvobodil jsem, dí Bůh, od břemene rameno jeho, a ruce jeho nádob zednických zproštěny byly.
8 V ssoužení tom, když jsi volal, vytrhl jsem tě, vyslyšel jsem tě z skrýše hromu, zkušoval jsem tě při vodách sváru. Sélah.
9 Řeklť jsem: Slyš, lide můj, a osvědčím se tobě, ó Izraeli, budeš-li mne poslouchati,
10 A nebude-li mezi vámi Boha jiného, a nebudeš-li se klaněti bohu cizímu.
11 Já jsem Hospodin Bůh tvůj, kterýž jsem tě vyvedl z země Egyptské, otevři jen ústa svá, a naplnímť je.
12 Ale neuposlechl lid můj hlasu mého, a Izrael nepřestal na mně,
13 A protož pustil jsem je v žádost srdce jejich, i chodili po radách svých.
14 Ó byť mne byl lid můj poslouchal, a Izrael po cestách mých chodil,
15 Tudíž bych já byl nepřátely jejich snížil, a na protivníky jejich obrátil ruku svou.
16 A ti, kteříž v nenávisti mají Hospodina, úlisně by se jim poddávati musili, i byl by čas jejich až na věky. [ (Psalms 81:17) A krmil bych je byl jádrem pšenice, a medem z skály sytil bych je. ]