26 Vznášejí se k nebi, sstupují do propasti, duše jejich v nebezpečenství rozplývá se.
27 Motají se a nakloňují jako opilý, a všecko umění jejich mizí.
28 Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich je vysvobozuje.
29 Proměňuje bouři v utišení, tak že umlkne vlnobití jejich.
30 I veselí se, že utichlo; a tak přivodí je k břehu žádostivému.
31 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými.
32 Nechť ho vyvyšují v shromáždění lidu, a v radě starců chválí jej.