1 Přednímu kantoru k nízkému zpěvu, žalm Davidův.
2 Spomoz, ó Hospodine; nebo se již nenalézá milosrdného, a vyhynuli věrní z synů lidských.
3 Lež mluví jeden každý s bližním svým, rty úlisnými z srdce dvojitého řeči vynášejí.
4 Ó by vyplénil Hospodin všeliké rty úlisné, a jazyk velikomluvný,
5 Kteříž říkají: Jazykem svým přemůžeme, mámeť ústa svá s sebou, kdo jest pánem naším?