6 Nepřátelé moji mluvili zle o mně, řkouce: Skoro-liž umřel, a zahyne jméno jeho?
7 A jestliže kdo z nich přichází, aby mne navštívil, pochlebenství mluví; srdce jeho sbírá sobě nepravost, a vyjda ven, roznáší ji.
8 Sšeptávají se spolu proti mně všickni, kteříž mne nenávidí, a přičítají mi zlé věci, říkajíce:
9 Pomsta pro nešlechetnost přichytila se ho, a kdyžtě se složil nepovstaneť zase.
10 Také i ten, s nímž jsem byl v přátelství, jemuž jsem se dověřoval, a kterýž jídal chléb můj, pozdvihl paty proti mně.
11 Ale ty, Hospodine, smiluj se nade mnou, a pozdvihni mne, a odplatím jim;
12 Abych odtud poznal, že mne sobě libuješ, když by se neradoval nade mnou nepřítel můj.