16 Chtěl jsem to rozumem vystihnouti, ale vidělo mi se pracno.
17 Až jsem všel do svatyní Boha silného, tu jsem srozuměl poslední věci jejich.
18 Jistě že jsi je na místech plzkých postavil, a uvržeš je v spustliny.
19 Aj, jakť přicházejí na spuštění jako v okamžení! Mizejí a hynou hrůzami,
20 Jako snové tomu, kdož procítí; Pane, když je probudíš, obraz ten jejich za nic položíš.
21 Když zhořklo srdce mé, a ledví má bodena byla,
22 Nesmyslný jsem byl, aniž jsem co znal, jako hovádko byl jsem před tebou.