1 Nechci, bratři, abyste nevěděli, že naši otcové byli všichni pod oním oblakem a všichni prošli mořem,
2 všichni byli pokřtěni v Mojžíše v oblaku a v moři,
3 všichni jedli týž duchovní pokrm
4 a všichni pili týž duchovní nápoj; pili totiž z duchovní skály, která je doprovázela, a tou skálou byl Kristus.
5 Ale ve většině z nich neměl Bůh zalíbení; vždyť byli pobiti v té pustině.
6 Tyto věci se staly příkladem pro nás, abychom nebyli žádostivi zlých věcí, jako oni byli žádostiví.
7 Nebuďte ani modláři jako někteří z nich; jak je napsáno: "Lid se posadil, aby jedl a pil, a potom vstali, aby se rozpustile bavili."
8 Ani nesmilněme, jako někteří z nich smilnili, a padlo jich za jeden den třiadvacet tisíc;
9 ani nepokoušejme Krista, jako někteří z nich pokoušeli, a hynuli od hadího uštknutí;
10 ani nereptejte, jako někteří z nich reptali, a byli zahubeni Zhoubcem.
11 Tyto [všechny] věci se jim staly jako příklady pro nás a bylo to zapsáno k napomenutí nám, které zastihlo dokonání věků.
12 A tak kdo si myslí, že stojí, ať hledí, aby nepadl.
13 Nezachvátilo vás jiné pokušení než lidské; věrný je však Bůh, který vás nenechá zkusit více, než snesete, ale se zkouškou dá i východisko, abyste ji mohli snést.
14 Proto, moji milovaní, utíkejte před modlářstvím!
15 Mluvím jako k rozumným; sami rozsuďte, co říkám.
16 Což není kalich požehnání, který žehnáme, společenstvím krve Kristovy? A což není chléb, který lámeme, společenstvím těla Kristova?
17 Protože je jeden chléb, jsme jedno tělo, ač jsme mnozí, neboť všichni jsme toho jednoho chleba účastni.
18 Hleďte na Izrael podle těla: nejsou ti, kdo jedí oběti, účastníky oltáře?
19 Co tedy říkám? Že maso obětované modlám něco znamená? Nebo že modla něco znamená?
20 Ne, ale říkám, že to, co [pohané] obětují, obětují démonům, a ne Bohu. A já nechci, abyste byli účastníky démonů.
21 Nemůžete pít Pánův kalich i kalich démonů; nemůžete mít podíl na Pánově stolu i na stolu démonů.
22 Či chceme Pána popouzet k žárlivosti? Jsme snad silnější než on?
23 "Všechno je dovoleno", ale ne všechno prospívá. "Všechno je dovoleno", ale ne všechno buduje.
24 Ať nikdo nehledá vlastní zájmy, nýbrž zájmy toho druhého.
25 Jezte všechno, co se prodává na masném trhu, a kvůli svědomí se na nic nevyptávejte.
26 Vždyť "Pánova je země a její plnost."
27 Zveli vás někdo z nevěřících a chcete tam jít, jezte všechno, co vám předloží, a kvůli svědomí se na nic nevyptávejte.
28 Ale když by vám někdo řekl: "Toto je obětováno božstvům," nejezte kvůli tomu, kdo vám to oznámil, a kvůli svědomí.
29 Svědomí pak míním ne vlastní, ale toho druhého. Neboť proč má být moje svoboda souzena svědomím druhého?
30 Jestliže já s vděčností jím, proč mám být pomlouván za něco, za co vzdávám díky?
31 Ať tedy jíte nebo pijete nebo cokoliv činíte, všechno čiňte k Boží slávě.
32 Nebuďte kamenem úrazu Židům ani Řekům ani církvi Boží,
33 stejně jako i já se chci všem ve všem líbit a nehledám svůj prospěch, nýbrž prospěch mnohých, aby byli zachráněni.