2 Někdo věří, že může jíst všechno, slabý však jí jen zeleninu.
3 Ten, kdo jí, nechť nezlehčuje toho, kdo nejí, a kdo nejí, nechť nesoudí toho, kdo jí. Vždyť Bůh ho přijal.
4 Kdo jsi ty, že soudíš cizího sluhu? Pro svého pána stojí nebo padá. A on bude stát, neboť Pán je mocen ho postavit.
5 Někdo považuje jeden den za důležitější než druhý, jiný považuje všechny dny za stejně důležité. Každý nechť je plně přesvědčen o tom, jak sám smýšlí.
6 Kdo zachovává určitý den, zachovává jej Pánu. Kdo jí, jí Pánu, neboť děkuje Bohu; a kdo nejí, nejí Pánu a také děkuje Bohu.
7 Nikdo z nás nežije sám sobě a nikdo sám sobě neumírá.
8 Neboť žijemeli, žijeme Pánu, umírámeli, umíráme Pánu. Ať tedy žijeme či umíráme, patříme Pánu.